Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Srdeční frekvence neboli HR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate) je počet srdečních stahů (tedy úderů srdce) za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová srdeční frekvence přibližně 60–80 tepů za minutu. Sportovci mají klidovou srdeční frekvenci obvykle nižší než běžná populace, neboť jejich srdce je „trénovanější“. Při fyzické zátěži srdce zvyšuje svou frekvenci až na cca 200 úderů za minutu – a dokáže zvýšit i svůj tepový objem, tedy množství krve vypuzené během jednoho úderu. Viz také tepová frekvence, dechová frekvence, srdeční rytmus, tepový objem a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz srdeční frekvence.

Cílová srdeční frekvence neboli THR (zkratka pochází z anglického názvu target heart rate) je hodnota srdeční frekvence, o kterou by člověk měl usilovat při vytrvalostním tréninku. Cílovou srdeční frekvenci lze vypočítat například pomocí tzv. Karvonenovy metody. Viz také srdeční frekvence.

Maximální srdeční frekvence neboli MHR (zkratka pochází z anglického názvu maximum heart rate) je hodnota srdeční frekvence, které člověk může teoreticky dosáhnout při největší možné intenzitě tělesné zátěže (rozhodně se však nedoporučuje zkoušet této frekvence dosahovat). Znalost MHR lze využít k určení cílové srdeční frekvence (THR), které by měl člověk dosahovat při vytrvalostním tréninku. Maximální srdeční frekvenci lze orientačně* vypočítat jako 220 – věk (platí pro muže i pro ženy); např. 40letý člověk má odhadovanou MHR = 220 – 40 = 180. * Pozor: Skutečná MHR se u konkrétního člověka může od orientačně vypočtené hodnoty značně lišit! Kdo to s tréninkem bere opravdu vážně, měl by si MHR nechat odborně stanovit u sportovního lékaře. Viz také srdeční frekvence.

Rezervní srdeční frekvence neboli HRR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate reserve) je rozdíl mezi maximální srdeční frekvencí (MHR) a klidovou srdeční frekvencí (RHR): HRR = MHR – RHR HRR má význam prakticky jen při určování cílové srdeční frekvence, o kterou by měl člověk usilovat při vytrvalostním tréninku. Viz také srdeční frekvence.

Klidová srdeční frekvence neboli RHR (zkratka pochází z anglického názvu resting heart rate) je hodnota srdeční frekvence, kterou lze naměřit ve stavu klidu, tzn. bez tělesné zátěže a duševního vypětí. U dospělých se RHR nejčastěji pohybuje mezi 60 a 80 tepy za minutu. Obecně platí, že nižší RHR znamená výkonnější srdce a lepší tělesnou kondici. Například u vytrvalostních sportovců se může RHR blížit i 40 tepům za minutu. RHR si každý může změřit sám, a to po několika minutách strávených ve stavu naprostého tělesného i duševního klidu. Vhodnou metodou je například nahmatání jedné z krčních tepen, které se nacházejí na krku (nalevo i napravo od průdušnice). Položte si na toto místo ukazováček a prostředníček; až nahmatáte tep, spočítejte počet úderů za 15 sekund. Toto číslo vynásobte čtyřmi, získáte RHR. Viz také srdeční frekvence.

Dechová frekvence je počet nádechů za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová dechová frekvence přibližně 16–20 dechů za minutu. Při fyzické námaze se zvyšuje nejen dechová frekvence, ale i dechový objem. Viz také dechový objem, srdeční frekvence.

Tepová frekvence je počet tepů (měřeno v některé z tepen) za jednotku času, nejčastěji za minutu. V drtivé většině případů se tepová frekvence shoduje se srdeční frekvencí; proto bývají tyto dva pojmy často zaměňovány, zejména v souvislosti s tréninkem a pohybovou aktivitou. Tepová frekvence a srdeční frekvence se mohou vzájemně lišit u některých forem arytmie. Viz také srdeční frekvence.

Srdeční dutiny je souhrnné označení pro levou síň, levou komoru, pravou síň a pravou komoru.

Převodní systém srdeční (lat. systema conducens cordis) zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu v srdci. Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. Viz také atrioventrikulární uzel, sinoatriální uzel, Hisův svazek, Purkyňova vlákna, Tawarova raménka.

Srdeční rytmus je pravidelné střídání systoly (stahu neboli kontrakce srdečního svalu) a diastoly (uvolnění neboli relaxace srdečního svalu). Srdeční rytmus je udáván převodním systémem srdečním. Je-li srdeční rytmus narušen, hovoříme o arytmii. Viz také srdeční frekvence.